Volební kampaň běží na plné obrátky a volič má po delší době
možnost seznámit se i s nově vzniklými politickými subjekty, které
vzniky ideálně spontánně zdola - nespokojeností a aktivitou občanů,
v tom horším případě shora, skrze politiky utíkající z potápějící
se lodi nebo podnikatelské kliky. V každém případě je hlavním
tématem všech nových stran kritika současného systému, stylu správy
země a politiky jako takové. Co je absurdní, že s výše uvedeným
tématem vystupují i současné parlamentní strany, které se tváří,
jakoby nebyly poslední roky, ba celá desetiletí, u moci a neměly se
současným tristním stavem české politiky a veřejných financí co do
činění. ODS a TOP 09 chce oddlužovat, ačkoliv jejich experiment s
rovnou daní a podcenění ekonomické krize vedlo k sestavení
nejzadluženějšímu rozpočtu ČR, nyní nám ty samé tváře nabízejí
zázračné recepty jak z toho ven. Pokud se podívám na vládnutí
pravicových koalic po revoluci, skutečně nemůžu najít nějaké
významnější pozitivum, od privatizace, krize bankovního sektoru a
celkové hospodářské recese. Levicové strany měly v minulých letech
pasivnější roli, ale i tak se mohly podílet na zákonotvorné práci a
přísné opoziční práci. Když se podíváme, co nyní nabízejí, zjistíme
že za uplynulé roky neudělaly pro své voliče téměř nic. Nyní své
sliby opakují, opět s důrazem na sociální program, ale ten je
zasazen do ekonomicky zcela nereálného rámce. O tom, že současná
garnitura sociální demokracie neumí hospodařit, svědčí rapidně
rostoucí schodky veřejných rozpočtů za jejich vlády, když
rozvíjející se ekonomiku rapidně zadlužovala sociálními výdaji.
Nyní chce stagnující ekonomiku dále zadlužovat nikoliv investicemi,
ale opět sociálními výdaji, což si každý odpovědný člověk uvědomí,
že je to cesta do pekel. Pokud splácím dům a ještě si půjčím na
auto, nezačnu přece jezdit ještě každý měsíc na dovolenou a
stravovat se po restauracích. Ale tohle přesně nabízí České
republice sociální demokracie. A situace je o to horší, pokud se
mnou v tom domě bydlí v podnájmu mladý student, vydělávající si na
brigádách a stará babička, pečlivě celý život spořící. Ve finále za
mé chyby zaplatí všichni, exekutor se nebude ptát, zabaví věci
všech a vystěhuje nás. Tohle přirovnání se dá použít i na ČR, kdy
na úkor části populace zadlužíme všechny a ve finále tak postihneme
i ty "nevinné", paradoxně nejvíce přispívající do společného
rozpočtu. Nyní se dostávám k jádru věci, skutečně chceme laciný
populismus, nižší daně nebo sociální dávky, nebo se bavit o
systému, hodnotách a idejích? O odpovědném občanském postoji, kdy
jsme všichni na jedné lodi a měli bychom si to uvědomovat. Dříve
bývaly v lodích kajuty těch nejchudších v nejspodnějších patrech,
pokud začneme nabírat vodu, budou oni ti první, kteří se utopí,
nebo alespoň namočí. V současné době běhají v podpalubí místo s
vodními pumpami s oranžovými sekerami. Stále zde ale mají
alternativu, a to volit rozumnou vyváženou levicovou politiku
představovanou Stranou práv občanů - Zemanovců, garantovanou jejím
předsedou Milošem Zemanem. Vždyť už samotná osoba lídra a styl
vedení kampaně by měly slušnému člověku hodně napovědět. Nemáme
americké poradce, stamilionové půjčky u bank a nevymýváme mozky
lacinými řešeními. Naopak, snažíme se lidi vést k vlastní
odpovědnosti a přemýšlení. Tato země je krásná a bohatá, má šikovné
pracovité lidi, výkonný průmysl, vytváříme množství hodnot. Zkusme
se dostat úrovní politického myšlení a kultury na úroveň naší
ekonomiky, nemysleme jen na sebe, ale i na naše děti a na to, že
sami budeme někdy staří a potřební. Současná politická a od ní se
do jisté míry odvíjející krize veřejných rozpočtů je způsobena mimo
jiné špatnou prací politiků. Ti samí, kteří ji způsobili nám nyní
hlásají, jak vše napraví. Už jim nevěřme, volme změnu a vraťme
politiku zpět do rukou slušným občanům.
Roman Skalický, kandidát č. 11 SPOZ Olomouckého kraje
6.5.2010