Malé strany v Olomouci

Projev Mgr. Petra Vejbora na 27. Zastupitelstvu města Olomouce      dne 22.6.2010

 

Vážený pane primátore, vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy        a pánové,

dovolte mi, abych se jako člen petičního výboru "Za Jednu Olomouc", taktéž vyjádřil k projednávanému bodu "Naplnění zákona o volbách do zastupitelstev obcí" a vyšel z osobní zkušenosti, o které se říká, že je nenahraditelná.                                                                                                                                                 

Když jsem před čtyřmi roky jako člen ČSSD za tuto stranu do olomouckého zastupitelstva kandidoval, ptal jsem se svých tehdejších kolegů, proč je Olomouc před komunálními volbami vždy rozdělena na  více obvodů. Bylo mi řečeno, že důvodů je celá řada, ale že ten nejhlavnější je fakt, že "ve výsledku to pro velké strany vyjde líp a ty malé se tam tak lehce nedostanou." Jasný argument, a dále už jsem se neptal.

Když jsem loni na podzim z ČSSD vystoupil a stal se členem neparlamentní SPOZ, nejmladší strany v ČR, která jen o pár desetin procenta minula práh pro vstup do poslanecké sněmovny, ocitnul jsem se na druhé straně barikády.

Položme si tedy otázku, jaký je opravdu problém malých (neparlamentních) stran v Olomouci? Jsou to snad spolky nesvéprávných osob, které kdyby pronikly do zastupitelstva města, převrátily by jej vzhůru nohama? A proto se před nimi musí ti velcí už téměř dvacet let chránit?

Ne, je tom jinak. Tyto malé strany mají zkrátka jiný názor na vedení olomoucké politiky, což se těm velkým příliš nehodí "do krámu". Protože pokud by práh zastupitelstva překročily, narušily by léty osvědčenou názorově-programovou hegemonii těch velkých a zavedených. A to je ten problém.

Děkuji Vám za pozornost     

Mgr. Petr Vejbor, člen Zastupitelstva města Olomouce

 

 

Olomoucký kraj - kvalitní doprava či jistá otrava?

Přiznávám se, že rým v nadpisu blogu může působit  nevhodně až morbidně, a čtenáře-návštěvníka  našich stránek odradit.  Zvolil jsem jej však záměrně, abych zdůraznil, jak kvalitní a rychlá  doprava  v Olomouckém kraji hraje s kvalitou každodenního života  toho či onoho jeho koutku a jeho lidí. A tou otravou myslím jak životní prostředí, tak i nezaměstnanost.

Začněme tedy od Adama, pardon, od severu. Před lety nejmladší okres republiky - Jeseník, malebné městečko, oblast s přírodním zázemím pro cestovní ruch.  Hospodářská tradice  lehkého zpracovatelského průmyslu. Učebnicový příklad toho, že bez kvalitní a rychlé dopravy s okolím to nejde. Jedna z nevyšších nezaměstnaností v republice a všechno špatné s ní související.  Silnice přes Červenohorské sedlo je krkolomná štreka, kde si jesenická příroda dosyta užívá výfukových zplodin všeho, co má kola, než to všichni přejedou. V zimě navíc i třeba  s adrenalinovým zážitkem kamionu, který se Vám krásně sesune před očima ze silnice do příkopu. Tunel pod sedlem, jediné možné řešení dopravní, hospodářské a ekologické pro Jesenicko, však léta stojí na mrtvém bodě, tu na protestech fanatických  ekologů, tu na zájmech pozemkových spekulantů. Dobře, zkusme to jinak - železnicí: vždyť máme snad nejhustší síť v Evropě! Ano, ale také v regionech nejzaostalejší. Historická  trať přes Hanušovice a Ramzovské sedlo je zastaralá a pomalá, bez elektřiny pro rychlejší vlaky. Nová trať , v tunelu dohromady se silnicí, je přece schůdné řešení. Vlakem za hodinku a něco k tomu z Jeseníku do Olomouce, pro práci či jen tak pro zábavu, to je přece jiná káva, než dnes za tři hodiny?

A teď dále, na jih. Šumpersko: brána do Jeseníků. Šumperk je město kultury a lehkého průmyslu s vysokou přidanou hodnotou (sportovní oblečení se tu šijí i pro Japonce!). Bohužel, opět nadprůměrná nezaměstnanost. Vlakem jakžtakž, silnicí neštěstí. Pětadvacet kilometrů od konce rychlostní silnice v Mohelnici, 25 km od dalšího hospodářského rozvoje a snížení nezaměstnanosti.

Střední Morava. Přerovsko. Autem z Olomouce do Přerova po přeplněné jednoproudové silnici přetížené kamiony ruská ruleta, pokud se odvážíte předjíždět.  A průjezd městem to samé v bledě modrém.  Městu dálniční obchvat. Vlakem je to dobré, koridor. Ale ty kamiony pryč ze silnice - naložit na vlak! Rakousko a Švýcarsko tak fungují, máme se co učit!

Vnímavý čtenář jistě namítne: tobě se to řekne, blázne do vláčků a rychlých silnic, kde na to však chceš vzít? Je krize, stát je bez peněz! Navíc, vždyť všichni víme, za kolik se u nás staví! To chceš zruinovat státní rozpočet? Vysvětlím, však jedno po druhém. Kde na to vzít? Obnovením progresivního zdanění naplnit státní rozpočet a skrze úvěry pro stát spolufinancovat dopravní projekty z prostředků EU. Je nejvyšší čas! Vzniknou nová pracovní místa během výstavby. Pro firmy i pro obce, stavební čety pro nezaměstnané. Bude výstavba předražená? Nemusí být, firmám zákonem zastropovat výdaje přímo ve smlouvě! Žádné zbytečné vícepráce. A samozřejmě průhledné zadávání veřejných  zakázek...

A poslední poznámka, zruinovat státní rozpočet chtějí jiní: kupříkladu ti, co v době krize chtějí investice vyměnit za spotřebu, či zvyšování podpor v nezaměstnanosti. To je almužna. Jan Antonín Baťa kdysi pravil: Ne almužna, ale práce, to je důstojnost pro člověka! Je potřeba více Baťů…

Mgr. Petr Vejbor, kandidát č.5  na kandidátce SPOZ Olomouckého kraje