Miroslav Grégr: Zeman mě představil Putinovi jako atomového dědečka

http://zpravy.e15.cz/nazory/rozhovory/miroslav-gregr-zeman-me-predstavil-putinovi-jako-atomoveho-dedecka-2  

E15.cz , 31.1.2011

Pro mnohé byl Miroslav Grégr oblíbeným terčem kritiky, ale nelze popřít, že časem mu stále více lidí dává za pravdu. Jako ministr průmyslu vlády Miloše Zemana v letech 1998-2002 prosadil koncepci velkého "superČEZ" a pod jeho přímým vedením byly dokončovány první dva bloky jaderné elektrárny v Temelíně.

Pokud se podle Grégra nyní do českého průmyslu zacílí zakázky za stovky miliard korun při dostavbě dalších temelínských bloků, české národní hospodářství rychle překoná důsledky světové krize.

* E15: Když se Poláci loni rozhodli pro spojení dvou velkých energetických společností PGE a Energa, argumentovali mimo jiné tím, že se inspirují českým modelem velkého ČEZ. Taková zpráva vás asi potěší?

Ano, to je pro mne příjemná zpráva. Jako ministr jsem vycházel z premisy, že v průmyslu se dnes musíte dívat na deset či dvacet let dopředu, v energetice na třicet let, a pokud vezmu v potaz životnost jaderných elektráren, je nutné se dívat až za horizont šedesáti let. V současném obrovském konkurenčním boji může obstát pouze velice silný hráč. Moje první myšlenka byla, že bude nutné ČEZ privatizovat a spojit s nějakým velkým evropským hráčem. Jako druhá varianta se mi vkrádala myšlenka, zda nevytvořit ryze český podnik, silný subjekt, který by uspěl nejen na českém, ale i na evropském trhu.

* E15: Dlouho se říkalo, že tím partnerem by měla být francouzská Eléctricité de France.

Vypsali jsme výběrové řízení na privatizaci ČEZ, přihlásilo se několik firem a nakonec byli ve hře tři hráči - kromě EDF také italský Enel a španělská Iberdrola. Po diskuzích s vrcholovými reprezentanty těchto firem jsem se ale přesvědčil, že nás berou jako takového juniorního partnera, slabšího hráče a nechápou to tak, že by získali důležitý segment do svého evropského podnikání. Nebylo by to rovnocenné partnerství. Poté, co jsem se seznámil s parametry jejich nabídek a nabízenou cenou, jsem navrhl premiérovi Miloši Zemanovi, abychom projekt zrušili a šli jedinou možnou cestou. Tedy aby tady vznikl silný český hráč, který se bude drát na evropský trh.

* E15: Vaše představa byla, že tento takzvaný superČEZ má být státní firmou?

V každém případě takovou firmou, v níž bude mít stát majoritu - aby ji ovládal a mohl opravdu ovlivňovat dění.

* E15: To byl tenkrát mezi politiky minoritní názor.

Minoritní názor politického spektra to byl. Ale byl to názor, který akceptovala většina české vlády. Když jsem nastupoval do vlády, rozdal jsem vedoucím funkcionářům ministerstva průmyslu už zpracovaný národohospodářský scénář, podle kterého se jelo. Součástí toho scénáře bylo motto, že nezávislý je ten stát, který je v rámci daných možností energeticky nezávislý. My nemáme ropu, nemáme plyn. Jedinou oblastí, kde můžeme být silným hráčem, suverénem, je elektrická energie. Od toho se vše odvíjelo.

* E15: Neobával jste se, že ČEZ získá dominantní postavení, které nemusí být výhodné pro zbytek českého průmyslu? Že to povede k vyšším cenám elektřiny?

Poměrně dlouhou dobu po vytvoření superČEZ byly ceny velice příjemné pro konečné uživatele - ať už to byl výrobní sektor, nebo domácnosti. Zlom nastal ve chvíli, kdy se řeklo, že se elektrická energie bude obchodovat na burze. Pak už moc ceny regulovat nemůžete, protože cenu vám určuje burza.

* E15: Dnes jsou proti privatizaci ČEZ i pravicoví politici, kteří ale spíše argumentují bezpečnostními obavami. Třeba hrozbou, že firmu koupí ruská státní společnost…

Myslím, že to není jenom otázka bezpečnostního rizika. ČEZ je slepice, která snáší zlatá vejce pro stát. Když tuto společnost zprivatizuji, bude to znamenat jednorázový příjem do státní pokladny. Otázkou je, jak ho potom využiji nebo nevyužiji. Pokud stát zůstane vlastníkem, může mít formou dividend dlouhodobý výnos ve formě poměrně vysokých částek, které těžko získá někde jinde.

* E15: Když vytváříte takovou velkou firmu, může tu být riziko, že pak bude zasahovat do politiky nebo ji přímo ovládat. Říká se, že právě to dnes ČEZ dělá. Co si o tom myslíte?

Vždy to závisí na tom, jak silná osobnost stojí v čele rezortu a z jak silných osobností se skládá vláda. Mne ČEZ nikdy neovlivňoval, stejně jako mne neovlivňovaly žádné jiné silné hospodářské subjekty. Také si myslím, že u nás by měl stát v čele ministerstva politik, který je odborně sžitý s problematikou rezortu. Nejsme Anglie, kde aparát při střídání stráží na ministerstvu hned vytáhne program buď z levého, nebo z pravého šuplíku, podle toho, kdo se stal novým ministrem.

* E15: To polské spojení PGE a Energy nedávno zablokoval antimonopolní úřad. Přesto bych se vrátil ještě k jednomu argumentu polské vlády. Velká energetická společnost je údajně zapotřebí i kvůli výstavbě jaderných elektráren. S tím byste také souhlasil?

Pokud si dáte cíl rozšířit jaderný potenciál, skutečně to vyžaduje velice silnou společnost. Nejde jen o ekonomickou sílu, ale je nutné odolávat tlakům proti jaderné energetice - ať už domácím, nebo zahraničním. A malé společnosti by samozřejmě na jadernou elektrárnu ani nikdo nepůjčil. My jsme první dva bloky Temelína pořizovali za 98,6 miliardy korun. Pamatuji si to přesně, to číslo mě strašilo i ve snu.

* E15: Ale proti původním představám se to hodně prodražilo…

Myslím, že to byla velice solidní cena. Mluvil jsem o tom tenkrát například s lidmi z EDF a podle zahraničních odhadů se náklady mohly pohybovat v přepočtu na úrovni 110 až 120 miliard.

* E15: Zasadil jste se o to, že Temelín byl dostavěn. Na druhé straně jste dával hlavu na špalek, protože jste nezabránil dalšímu zdržení. Jak ty průtahy hodnotíte z dnešního pohledu?

Za vlády Miloše Zemana už tam prakticky žádné průtahy nebyly. Stanovili jsme si harmonogram a ten byl dodržen. Pouze zavážení paliva bylo kvůli nějakým drobným technickým závadám zpožděné asi o dvacet dní.

* E15: Proto jste dával hlavu na špalek?

To nebyla moje věta. Do této věty zkoncentroval moji odpovědnost premiér Zeman. Já jsem ve vládě řekl, že přebírám osobní odpovědnost za dokončení Temelína včas a v daném finančním limitu těch 98,6 miliardy. Bylo to groteskní, když se během předchozích vlád celá elektrárna zpožďovala o léta a po mně někteří novináři žádali, abych rezignoval kvůli tomu, že se zavážení paliva zpozdilo o dvacet dní.

* E15: Ale svoji rezignaci jste nabídl.

Ano. Tu rezignaci jsem napsal, podal řádně premiérovi a okamžitě jsem byl napaden tiskem, že jsem měl podat rezignaci do rukou prezidenta. Což je naprostá neznalost legislativního postupu. Nabídl jsem rezignaci premiérovi a nechal na něm, zda ji postoupí prezidentovi republiky. Dnes na to vzpomínám s úsměvem, protože Miloš Zeman mi odepsal, že neví, proč by přijímal rezignaci svého nejúspěšnějšího ministra. Pokud bych ale skutečně něco významně pokazil nebo nedodržel, na té rezignaci bych trval.

* E15: Po roce 1989 trvalo ještě více než deset let, než byl Temelín dostavěn. Občas zaznívá názor, že český průmysl při stavbě této jaderné elektrárny selhal. Jak to vidíte vy?

Já tam žádné selhání nevidím. Jaderné reaktory vyrobila Škoda Plzeň, kontejnment dodaly Vodní stavby Bohemia. Když se dělaly zkoušky těsnosti kontejnmentu, byl to unikátní výsledek na nejvyšší světové úrovni. Role českého průmyslu byla významná v Temelíně i v Dukovanech, o kterých se dnes nemluví. Přitom Dukovany jsou považovány za jednu z nejbezpečnějších jaderných elektráren na světě s nejmenším množstvím poruch, určitě jsou v první světové desítce. Prakticky tam neexistují závady v jaderné části. A Temelín i Dukovany jsou hlavně produkty českých firem. Obávám se, že my Češi už jsme někdy takoví: čím by se jiný stát chlubil, my prostě musíme pokálet.

* E15: Po roce 1989 se výstavba zpozdila, což je možné spojovat s nejistotou dalšího vývoje. Ale proč pak stavba dvou bloků trvala ještě celých deset let?

O dostavbě rozhodla vláda Václava Klause v roce 1993. Myslím ale, že toto rozhodnutí nikdo nebral moc vážně. Klíčové pozice v ČEZ a přímo v Temelíně nebyly obsazovány dostatečně fundovanými a renomovanými lidmi. A znovu se začaly objevovat pochybnosti napříč politickým spektrem, zda se má elektrárna vůbec dokončit. Průmyslníci, kteří se na stavbě Temelína podíleli, byli doslova frustrováni. Nevěděli, zda mají jejich náklady na vývoj a technologie smysl.

* E15: Chyba tedy byla spíše na straně vlády a ČEZ než u dodavatelů?

Začínalo to od těch nejvyšších pater ČEZ - váhavost, neznalost. Nedokážu posoudit, co vše ještě za tím bylo. Je to koneckonců patrné i z toho, že Zemanova vláda musela znovu v roce 1999 rozhodovat, zda Temelín dostavět. Ani tady to nebylo úplně jednoznačné. Poměr hlasů byl jedenáct ku osmi. Ministr zemědělství Jan Fencl tenkrát letěl do Austrálie. Tam vše rychle vyřídil a vracel se ještě stejným letadlem zpátky do Česka. Říkal, že by nepřežil, kdyby jeho chybějícím hlasem dostavba Temelína neprošla. Proti byl například ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který byl odpůrcem jaderné elektrárny už svým funkčním zařazením. Musím ale říct, že ve vládě byli zavilejší odpůrci. Dnes už se Kužvart k jaderné energetice hlásí, tenhle jeho názorový vývoj mě potěšil. Tenkrát si nechal udělat průzkum, jak česká veřejnost vnímá dostavbu Temelína. Dopadlo to jinak, než čekal, pro bylo více než sedmdesát procent lidí, a na základě objednávky ministerstva životního prostředí tak paradoxně byla moje pozice ještě posílena.

* E15: Když zmiňujete, že český průmysl byl v podstatě sám schopen dodávat pro jaderné elektrárny, myslíte, že je něco podobného možné i při chystané dostavbě dalších bloků? Už přece jen žijeme v jiné době…

Myslím, že je to poslední zvonění. Nevyrostla nám totiž nová generace techniků, kteří by v tomto oboru pracovali a znali ho. Máme tady ale generaci lidí, kteří dosluhují, přesluhují, nebo už ani nejsou aktivní, a kteří ještě mají zkušenosti ze stavby Dukovan a Temelína. Je nutné okamžitě všechny tyto lidi zalarmovat, nabídnout jim spolupráci. A také přilákat lidi nové generace, kteří by mohli vidět smysl své profesní dráhy právě v tomto oboru. Pokud v tomto momentě nepadne pozitivní rozhodnutí ve prospěch českého průmyslu, ztratíme nejenom odborníky, ale i know-how. Přestaneme držet krok se světovým vývojem a dopadneme jako Rakušané. Jejich averze vůči jaderné energetice se odvíjí od toho, že se sami zřekli dostavby jaderné elektrárny Zwentendorf, která byla těsně před dokončením. Tím uťali jakýkoli vývoj, výuku.

* E15: Co ale myslíte tím rozhodnutím ve prospěch českého průmyslu? Vybrat toho ze tří mezinárodních uchazečů, který bude mít největší podíl českých subdodavatelů?

Pokud se zakázky za stovky miliard korun zacílí do českého průmyslu, české národní hospodářství je z problémů venku a rychle překoná důsledky světové krize. A je to i vklad do budoucna, protože se bude dál rozvíjet naše know-how. Pokud se tato historická příležitost nevyužije ve prospěch českého průmyslu, řečeno s nadsázkou, považoval bych to za vlastizradu. A je záležitostí odpovědných lidí, aby si s tím poradili a aby výběrové řízení odpovídalo české legislativě a mezinárodnímu právu. Generálním dodavatelem jak pro Dukovany, tak pro první dva bloky Temelína byla Škoda Praha.

* E15: Považujete za realistické, že by se Škoda Praha zase stala generálním dodavatelem?

Neříkám, že Škoda Praha. Je prostě nutné stanovit generálního dodavatele, který bude nějakým způsobem zavázán nebo zaúkolován, aby respektoval národní zájmy.

* E15: Vy jste během dostavby prvních dvou bloků do Temelína jezdil a mnohokrát jste tam poměrně ostře vyčinil některým pracovníkům nebo manažerům. Dokonce jste prý pohrozil Škodě Praha, že ji úplně "vymažete" z obchodního rejstříku. Je to pravda?

Nejenom Škodě Praha, ale i Škodě Plzeň a Královopolské RIA. Ale něco podobného jsem dal najevo i společnosti Westinghouse, která měla na starosti řídicí systém. Řekl jsem jim, že pokud nebudou držet krok a dodržovat harmonogram, postarám se o to, aby vešel ve známost přístup zahraničních firem k tomuto projektu. Stěžoval jsem si i americkému velvyslanci, že technici Westinghouse, kteří odjeli v prosinci 1999 na vánočního krocana, signalizovali, že se vrátí až někdy na konci ledna. Výsledek byl, že hned po Novém roce nastartovali a harmonogram nám neohrozili. Od roku 1999 jsem dojížděl na stavbu jednou za měsíc, v posledním roce byl takzvaný kontrolní den jednou týdně. Nový ředitel výstavby jaderné elektrárny František Hezoučký vždy velice kvalifikovaně předložil plnění harmonogramu, seznámil mě s problémy. Řešili jsme právě to, jaké kroky přijmout, aby nedocházelo ke skluzům. I personální změny ve vedení celého ČEZ byly prospěšné.

* E15: Říkalo se vám atomový dědek. Setkával jste se s touto přezdívkou už tenkrát?

Mám dojem, že jako první ji použil Miloš Zeman jako takové přátelské oslovení. Vůbec mne to neuráželo a neuráží, to přízvisko mi bylo docela sympatické. Když mě Zeman představoval Vladimiru Putinovi, tehdy prezidentovi, říkal - éto naš atomnyj děduška. To je náš atomový dědeček. Putin se usmál a nechal si od Zemana vysvětlit, proč toto přízvisko vzniklo.

Miroslav Grégr (81)

Do historie českého hospodářství se zapsal privatizací mladoboleslavské automobilky Škoda a dostavbou prvních bloků jaderné elektrárny v Temelíně. Prodej Škodovky měl na starosti jako ministr strojírenství a elektrotechniky v české vládě Petra Pitharta, v níž zasedal v letech 1990-91. Na dostavbu Temelína dohlížel jako ministr průmyslu a později i vicepremiér ve vládě Miloše Zemana (1998-2002). Vystudoval Fakultu strojní ČVUT, byl ředitelem Desty Děčín v letech 1962-1969 a znovu v letech 1990-1996 s výjimkou období, kdy působil v Pithartově vládě. Podílel se na ekonomických reformách šedesátých let, později byl krátce vězněn. Ještě než vstoupil do Zemanovy vlády, byl od roku 1996 poslancem za ČSSD.