Jiří Rusnok: Několik poznámek k představě reformy penzí
z dílny MPSV
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jiri-rusnok.php?itemid=11440
2.12.2010
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek předložil první
návrh penzijní reformy. Některá média o něm informují jen krátce,
"zpravodajsky". Jiná zdůrazňují, kolik peněz se díky němu přelije
do penzijních fondů. Ta první skupina asi nějak tuší, že politický
boj bude ještě dlouhý. Ostatním bych si dovolil adresovat pár
poznámek:
1. Diskuse o penzijní reformě bude navýsost politickou
záležitostí. Odborníci se na základních principech shodují, i když
v detailech se projevují různé názory na povinnost spoření, zdroje
financování přechodového období, institucionální zajištění systému
apod.
Systém penzí ale není jen o ekonomické logice, nýbrž také o
společenské dohodě. Protože potřebu změn vyvolávají problémy ve
vývoji demografickém i státních financí, půjde logicky o změnu pro
mnohé nepříjemnou.
Je dobře, že šéf resortu práce a sociálních věcí přišel s
konkrétní představou již po zhruba čtyřech měsících od ustavení
kabinetu. Je to výrazný posun. Teď ale ještě přijde politická bitva
mezi stranami koalice a možná i mimo ni.
2. Reforma není o představách, jak by měl svět vypadat. Příjmy z
pojistného už dnes financování státní ch důchodů z průběžného
systému neutáhnou. Princip vyčlenění části peněz do kapitálového
pilíře neznamená ani kosmetickou změnu, ani to, že se obě strany -
má dáti - dal - zázračně vyrovnají (taková iluze možná odpovídá
naivním představám o finančním kouzelnictví, nikoli však
realitě).
Zavedení opt-outu či povinného spoření má do budoucna:
a. snížit závislost systému na demografickém vývoji, a tím jej
učinit stabilnějším,
b. diverzifikovat zdroje na důchody alespoň do dvou složek (opět
tím zvýšit stabilitu),
c. snížit solidaritu plátců s neplatiči
d. motivovat lidi k vlastnímu spoření. (Je jasné, že kdo si bude
chtít v budoucnu zachovat dnešní relaci důchodů ke mzdě, bude si
muset pomoci ze svého. Anebo podporovat zvyšování daní. Pro většinu
lidí je volba - na vlastní účet či do společného - jasná).
Ruku v ruce s tím ale musí jít další změny, především řešení
nákladů přechodu od stávajícího modelu k novému. Jde o jednu z
klíčových věcí. Bez dohody na ní nemůže být shody na čemkoli
jiném.
V rámci expertního týmu PES (tzv. Bezděkovy komise II) jsme navrhli
snížení sazby sociálního pojištění a kompenzaci tohoto výpadku
zvýšením spodní sazby DPH. Smyslem tohoto návrhu však nebylo najít
zdroj financování přechodu k částečnému povinnému spoření, nýbrž
primárně jsme chtěli dosáhnout snížení vedlejších nákladů práce a
tím zlepšení zaměstnatelnosti občanů, zejm. pak těch s nižší a
podprůměrnou kvalifikací. Nyní je zřejmě, že ve hře i varianta, že
se DPH zvýší a sazby pojištění zůstanou stejné. To považuji za
velmi nešťastné.
3. Diskuse musí nastat nejen o příjmech a výdajích, ale také
jednoduchosti, průhlednosti a nákladech na provoz. Proto jsem
přesvědčen, že spoření na penzi má probíhat v jednom typu
institucí, jichž by neměl být na trhu obrovský počet. Jak ale budou
vypadat, jakou odměnu za svoji službu získají, to vše je dnes ve
hvězdách. Může jít o zcela nové subjekty. Anebo třeba o nové
produkty stávajících fondů, které mezitím projdou transformací na
správcovské společnosti. To bych ostatně považoval v našich
podmínkách za nejrozumnější. Postrádám v tomto návrhu podrobnější
představu o institucionálním řešení.
4. Otázek je tedy více než odpovědí. Lze si to představit třeba
jako matici, kde se změna každého parametru promítne hned do
několika výsledků. A každý výsledek zase zpětně ovlivní celý řádek
či sloupec. Pokud se jí podaří vyřešit během dvou let, bude to malý
zázrak. Každopádně, na razantní závěry a vzletné výkřiky je
rozhodně ještě spousta času.